Abyste zelenině a rostlinám na zahradě či balkoně dopřáli výživu pro zdravý růst, nemusíte nutně běžet do obchodu. Dost možná máte nějaké hnojivo doma.

Popel

Má až 35% vápníku a kromě něj také draslík hořčík a fosfor. Důležité je, aby popel byl opravdu pouze ze dřeva, které nebylo chemicky ošetřené nebo napuštěné chemickými látkami (barvy, laky). 

Využití popela je široké a zajistí vám třeba větší úrodu česneku, funguje proti okrajové spále listů u angreštů a rybízu a zamezuje nekróze špiček plodů rajčat a paprik. Podrobněji jsem o něm napsala tady.

Vaječné skořápky

Podobně jako popel jsou prevenci vzniku nekrózy špiček plodů, hlavně u rajčat a paprik. Nechte je usušit volně na vzduchu, namelte je nebo podrťte.

Pak jsou dva způsoby, jak je využít:

1. Nasypte 1 polévkovou lžíci do výsadbové jamky. Tento způsob by měl být dostatečný a rostlina by v pozdější fázi růstu neměla trpět nedostatkem vápníku. Ideální hlavně pro malé plodiny jako jsou rajčata, papriky, okurky.

2. Vyrobte postřik na list. Výhodou aplikace na list je rychlá vstřebatelnost, tudíž i rychlá pomoc. S postřikem začněte od chvíle, kdy rostliny začnou nasazovat plody a pokračujte každých 14 dní.

Recept:

2 lžíce namletých skořápek

4 lžíce octa

2 lžičky vody

Vše smíchejte a nechte 2 dny odležet. Směs bude trochu bublat, což je v pořádku. Pak sceďte a roztok smíchejte se 3 litry vody. Aplikujte od doby nasazování plodů každých 14 dní.

Epsomská (hořká) sůl 

Je známá hlavně jako prevence rezavění tújí, které vzniká z nedostatku hořčíku. A možná ji máte v koupelně, protože skvěle pomáhá ulevit namoženým svalům a unavenému tělu.

Účinků má však mnohem víc:

Rychlejší klíčení semínek - hořčík narušuje buněčnou stěnu semínka a zrychluje tak jeho klíčení. Před vysetím nasypte malé množství epsomské soli do výsadbové jamky. Stačí pár krystalků (cca 5-10). Pak vložte semínko(a) a zalijte.

Snižuje transplantační šok z přesazení - pomáhá zelenině i pokojovým rostlinám se šokem z přesazení. Jakmile rostlinu přesadíte, nasypte malé množství epsomské soli kolem ní. Postačí zhruba špetka. 

Zamezuje žloutnutí listů a jehličí - to vzniká z nedostatku hořčíku, který je důležitou složkou při tvorbě chlorofylu. Posypte 1x za měsíc epsomskou sůl po záhonu, kolem rostlin nebo na trávník. Na zhruba 30 m2 stačí 1 šálek.

Velké a bohaté květy růží a dalších květin - 1x za měsíc posypte sůl po záhonu nebo kolem rostlin. Na zhruba 30 m2 stačí 1 šálek.

Větší a chuťově výraznější plodová zelenina - epsomská sůl podporuje hlavně rajčata, papriky, okurky. Zvyšuje jejich vůni, posiluje a díky tomu sklidíte větší úrodu. Funguje také na ovocné stromy a keře.

Zdravější a zelenější trávník - trápí vás zažloutlý trávník? Posypte jedním hrnkem epsomské soli 10 m2 plochy.

Řeší kroucení listů paprik a rajčat - to vzniká z nedostatku hořčíku, kterým se pak blokuje vstřebávání železa. Buď posypte po záhonu - na zhruba 30 m2 stačí 1 šálek. Nebo přidejte do zálivky - do 10 l vody 1 polévková lžíce.

Hořkou sůl koupíte tady.

Ocet

Ocení ho všechny kyselomilné rostliny - borůvky, azalky, rododendrony, vřesy,... Použít můžete obyčejný ocet nebo jablečný.

Postup je úplně jednoduchý - do 10 l vody dejte 5 lžic octa a zalévejte kyselomilné rostliny 1x týdně.

Kávová sedlina

Je výborná pro borůvky a ocení ji taky růže, maliny, ostružiny nebo brusinky. Potěší i rajčata - dejte ke každé rostlině polévkovou lžíci. Aby sedlina na povrchu půdy neplesnivela, lehce ji zapravte. K rostlinám sypejte zhruba 1x za měsíc.

Naopak si nesedne s levandulí, bylinkami, zlaticí, seříkem. 

A milují ji žížaly, které tolik potřebujeme ke kypření a obohacování půdy. Je proto způsobem, jak je nalákat i do kompostu. 😉

Pokud byste chtěli kávovou sedlinu uchovat, sušte v tenké vrstvě, třeba na pečícím papíře. Dalším příjemným benefitem je, že moc nevoní mravencům.

Droždí

Probiotické hnojivo z droždí pro celou zahradu za pár kaček.

Celou kostku rozdrobte v 1 l teplé vody, zamíchejte a nechte 1 den odležet v pokojové teplotě. Druhý den přilijte další 3 litry vody a můžete rovnou použít.

Hodí se hlavně pro rajčata, papriky, jahody, okurky, cukety nebo růže či muškáty.

Ideální je začít hned při výsadbě, rostlinky by měly mít menší šok a lépe zakořeňovat.