Pěstování brambor nemusí nutně znamenat namáhavé rytí záhonů, neustálé okopávání a vytváření hrůbků. Existuje fyzicky snazší metoda – pěstování brambor ve slamnatém hnoji, seně nebo organickém materiálu. Je vhodná pro malé i velké plochy nebo pěstování na balkoně. Takto pěstuji několikátý rok a vždy s úspěchem.

Ukážu vám, jak na to krok po kroku a na konci přidávám tipy, jak na prevenci plísní, čím zahnat mandelinky a jaké rostliny podporují zdraví brambor.

PŘEdKLÍČENÍ NEBO ZAKOŘENĚNÍ PRO DŘÍVĚJŠÍ SKLIZEŇ

Díky předklíčení můžete brambory sklízet o 10-14 dní dřív. Pokud je necháte zakořenit, tak sklizeň urychlíte ještě o zhruba další týden.

S předkličováním nebo zakořeňováním začněte 4-6 týdnů před sázením na záhon (nejpozději s tím začněte do půlky března). Sázet ven můžete už od konce března, ale vždy záleží na venkovních teplotách. Pokud hrozí mrazy, výsadbu posuňte. Můžete sázet až do půlky dubna. Vybírejte vždy jen zdravé hlízy.

S naklíčením nebo zakořeněním se dočkáte dřívější úrody.

Jak na předklíčení

Hlízy pomocí rozprašovače pošplíchejte vodou nebo roztokem Polyversa pro ochranu před plísněmi. Do 250 ml vody zamíchejte čtvrt lžičky Polyversa, promíchejte a nechejte 30 minut odležet, aby se aktivovaly mikroorganismy.

Dejte je do bedýnky nebo plata od vajec očky nahoru. Kdyby na hlízce bylo oček víc, nahoru dejte tu stranu, kde jich je větší počet.

Nechte v teplotě mezi 10-18 °C a na světle.

Občas pošplíchejte vodou z rozprašovače.

Měly by vyrůst klíčky 1,5-3 cm dlouhé.

Jak na zakořeňování

Hlízy pošplíchejte vodou nebo roztokem Polyversa pro ochranu před plísněmi. Do 250 ml vody zamíchejte čtvrt lžičky Polyversa, promíchejte a nechejte 30 minut odležet, aby se aktivovaly mikroorganismy.

Nechte klíčit ve směsi substrátu a pilin, stačí cca 2 cm vrstva. Naskládejte je očky nahoru. Jak naklíčí, dosypte zeminou nebo kompostem. Můžete zakořeňovat v bedýnce, misce, truhlíku nebo květináči, je to na vás.🙂

Nechte v teplotě mezi 10-18 °C a na světle.

Nezapomeňte na zálivku. Hlízy budete sázet už jako sazenice. Na obojí se můžete podívat na videu.

Sázení brambor ven: kdy a do čeho

Kdy sázet ven

Pokud jste předkličovali nebo zakořeňovali, čas na výsadbu ven je 4-6 týdnů od této činnosti. Jak jsem psala výše, sázet ven můžete už od konce března, ale vždy záleží na venkovních teplotách. Pokud hrozí mrazy, výsadbu posuňte. Sázet můžete až do půlky dubna. Pro pěstování brambor vybírejte slunečné stanoviště.

Do čeho

Brambory několik let pěstuji ve slamnatém hnoji, který pak prosypávám kompostem a zahradní zeminou. Dříve jsem měla po domácku udělaný vysoký záhon z malých palet, ale rozhodla jsem se pro estetičtější a dlouhodobější variantu - stohovatelný záhon z e-shopu Čisté dřevo. S kódem prirodneazdrave dostanete 10% slevu na celý sortiment.

Dřevo jsem natřela přírodním a netoxickým tungovým olejem. Nepoužívám nopovou fólii ani žádnou jinou a tahle zdravější alternativa dřevo vytvrdí, ochrání před vodou i plísněmi. Tungový olej je vhodný pro kontakt s potravinami i dětskými hračkami, takže pro zeleninové záhony ideální volba. 

Brambory můžete pěstovat také na balkoně ve větších nádobách. Postačí větší květináč, textilní květináč nebo speciální přímo pro brambory. Ve finále je to úplně jedno - důležitá je velikost, objem by měl být minimálně 60 l.

Pokud máte větší plochy a nechcete pěstovat konvenční metodou a dělat hrůbky, tato metoda je pro vás ta pravá. Nemusíte půdu rýt, stačí na ni položit kartony a navrstvit slamnatý hnůj případně slámu. Výška by měla být alespoň 40 cm.

 Pěstování ve slámě či seně má mnoho výhod

Jaký materiál je vhodný na pěstování brambor: 

- slamnatý hnůj

- seno

- kompost

- suché listí

- sláma

- kuchyňský a zahradní organický odpad - tady je potřeba začít už na podzim, abyste do jara měli dostatečné množství hmoty, která je částečně rozložená. Rozklad urychlíte tím, že jednotlivé vrstvy organického odpadu prosypete zahradní půdou nebo urychlovačem kompostu. Tímto způsobem dostanete do materiálu půdní mikroorganismy. 

Důležité je vědět, že brambory jsou náročné na dusík. Pokud se rozhodnete  pro pěstování v seně nebo slámě je potřeba obojí prosypat hnojem, kompostem nebo přihnojovat kopřivovou jíchou. Snazší varianta: zhruba 2-3 lopatky kompostu nebo hnoje nasypte do jamky, kam pak vysadíte bramboru.

Zde se meze nekladou, můžete využít různé zdroje – klidně granulovaný hnůj nebo různé komerční přírodní hnojiva. Uvedené materiály můžete různě kombinovat.

Jak je zasadit

Udělejte jamky, dle potřeby na dno nasypte kompost nebo hnůj a do každé dejte jednu bramboru očky nahoru. Zakryjte vrstvou slámy/slamnatého hnoje nebo sena o tloušťce alespoň 20-30 cm. 

Udělejte jamky a do každé vložte jednu brambory očkem nahoru.

Tato metoda má několik výhod:

• Při sklizni je stačí jen lehce vytáhnout, bez nutnosti rýt.
• Silná vrstva organického materiálu omezuje růst plevele.
• Sláma, seno a organický odpad pomáhají udržovat stálou vlhkost v půdě, což je pro vývoj hlíz klíčové.
• Vrstva slámy chrání půdu před přímým sluncem a přehřátím v horkých letních měsících.
• Slamnatý hnůj, kompost a organický odpad postupně uvolňuje živiny do půdy, čímž přirozeně hnojí.

Jak pečovat o brambory během růstu a kdy sklízet

V suchém období pravidelně zalévejte, bramborám sucho neprospívá a hlízy špatně rostou. Vlivem sucha se také rozvíjí strupovitost brambor. V průběhu růstu natě je také potřeba přidávat další materiál. To podporuje větší násadu hlíz a zamezuje jejich zelenání. Pokud se objeví plevel, ručně vytrhejte.

Čas na sklizeň přichází, když nadzemní část rostliny začne žloutnout a usychat.

Podpůrné rostliny pro brambory

• Měsíček lékařský a aksamitník: odpuzuje háďátka a další půdní škůdce.
• Fazol: váže dusík ze vzduchu a pomocí bakterií na kořenech ho dodává do půdy.

Přírodní ochrana před plísněmi a mandelinkami:

Plíseň bramborová

Důležitá je hlavně prevence a je několik možností, jak jí předcházet.

Zajistěte dostatečné proudění vzduchu mezi rostlinami (větší rozestupy). Vyhněte se zálivce na listy.

Preventivně můžete použít odvar z přesličky: 150 g sušené natě zalijte 10 l vody, 30 minut vařte.  Řeďte v poměru 1:10, postřik opakujte 1x za týden. Pomoci může postřik z jedlé sody (1 lžička na litr vody s trochou oleje jako smáčedla).

Velmi účinnou prevencí je chytrá houba Polyversum, která cíleně vyhledává spory plísní a požírá je. Postřik se provádí na listy 1x za týden. 5 g Polyversa zamíchejte ve 2 litrech vody a nechejte 30 minut odstát. 

Všechny postřiky na listy provádějte zásadně ráno nebo večer. Přímé slunce v kombinaci s tekutinou by je totiž popálilo.

Mandelinka bramborová

Při menším výskytu je nejúčinnější ruční sběr larev a brouků. Pozor, larvy mandelinky jsou velmi podobné larvám berušek. Rozeznáte je tak, že larvy mandelinek se pohybují, kdežto berušky ne.

Funguje také výluh z kopřiv: 1 kg čerstvých listů nechte 12 hodin vyluhovat na slunci v 10 litrech vody. Pak neředěné postříkejte listy, ideálně ráno. Nikdy ne za plného slunce, protože byste listy popálili.