Hlubinný záhon je vhodný do zahrad s jílovitou nebo nekvalitní půdou. My máme půdu normální, přesto jsem se rozhodla pro tři hlubinné záhony a rozdíl oproti běžným je výrazný. Tento permakulturní princip záhonu je založený na tom, že zryjete pouze jednou, skutečně důkladně, a pak už nikdy. V přírodních a permakulturních zahradách se obecně hluboké rytí nepraktikuje, protože extrémně narušuje půdní rovnováhu.

Založení hlubinného záhonu má jednu velkou nevýhodu – je to obrovská dřina. Pokud máte možnost malého bagříku, vřele doporučuji. My je kopali ručně a je to těžká, nekonečná práce. Další těžká práce nastává při shánění materiálů do záhonu a jeho plnění.

Na internetu je hodně návodů, jak hlubinný záhon založit. Tehdy jsem se s tím trápila a nevěděla si rady, takže hledání informací mi zabralo spoustu času. Tady vám sepíšu, jak jsem ho dělala já a věřím, že půjde o jednoduchý a srozumitelný návod. Je použitelný i pro vyvýšené záhony.

Několik sezón potvrdilo, že jsou funkční. Mám i jiné typy záhonů a v nich se rostlinám daří o něco hůř, pomalu se vsakuje voda, když přijde prudký déšť a nejsou tak kypré.

1. krok: plán a příprava

My zakládali 3 záhony o rozměru 250 x 120 cm. Kope se do hloubky 50-60 cm. Každý zabral v čistém čase asi 7 hodin. Tedy vykopání a naplnění. Nepočítám přestávky, shánění materiálu a s tím spojené nakládání, vykládání, ježdění 😊

Ve své zahradě jedu v tratích, střídám plodiny a každý záhon je jinak bohatý na živiny. Podle toho jsem uzpůsobila jednotlivé záhony, protože jiné v zahradě nebyli a chtěla jsem hned na jaře začít s pěstováním.

Protože naše zahrada byla jen tráva a několik tújí, musela jsem materiál shánět a postupně střádat. Koňský hnůj jsem sehnala od kamarádů nebo lidí ve vedlejší vesnici. Slámu zase od zemědělce (hledala jsem na Facebook Marketplace). Listí, popadaná jablka a posekanou trávu dodala sousedka. Větvičky jsem na několikrát posbírala v lese a silnější dřevo měla z toho, co jsme koupili na topení.

Začali jsme v září. Lze i na jaře, ale záhon vytvořený na podzim si odpočine, stihne vytvořit alespoň nějaký půdní život a taky sesedne. Hodně. Do jara klesl asi o 15 cm, takže je potřeba počítat s tím, že budete postupně doplňovat kompost.

Jak jsem psala, jedu v tratích. Podle toho jsem uzpůsobila některé vrstvy a v návodu to uvádím.

Ve zkratce – tratě spočívají ve střídání plodin v každém roce, aby se půda jednostranně nevyčerpávala a také kvůli škůdcům. Každý záhon je vyhnojený jinak.

1.trať - velmi vyhnojená a výživná. Sem patří třeba rajčata, papriky, dýně, okurky, melouny,...

2.trať - středně prohnojená. Tady se bude líbit mrkvi, řepě, česneku, cibuli, mangoldu,..

3.trať - nejméně prohnojená. Tu zvládne zelenina nenáročná na výživu. Fazol, hrách, ředkvičky, špenát,...

Některé plodiny zvládnou 2. i 3. trať. Například mrkev, ředkvičky, špenát, jahody, česnek, cibule.

 2. Krok: kopání a naplnění 

Dva měsíce předem jsem místo pro budoucí záhony zakryla kartony, aby držely vláhu a půda šla lépe kopat.

Při kopání jsme rozdělili zeminu na tři kupy, ty pak v malé míře vraceli zpět. Pokud máte nekvalitní nebo jílovitou půdu, nevracíte nic.

1. část -  drny (prvních cca 5-10 cm)

2. část - ornice (cca 20 cm po drnech)

3. část - spodina (cca 30 cm po ornici)

Takto jsem následně do výkopu dávala jednotlivé vrstvy:

1. Drny kořeny nahoru (5-10 cm).

2. Větvičky a větve. Je nutné použít jen z listnatých stromů a suché, aby nezakořenili. Já dala břízu, ale můžete jakýkoli jiný druh listnáčů.

3. Silnější větve, kmeny, pařezy. Opět je potřeba z listnatých stromů a mohou být čerstvé nebo zetlelé. Nepoužívejte piliny ani štěpku. Já využila palivové naštípané dřevo (bylo ještě levné 😊) a co jsem našla různě ležet v lese.

4. Sláma/seno/suché listí. Buď jedno z toho nebo všechno. Vrstva by měla být taková, aby dobře zakryla 3. vrstvu.

5. Důkladně prolejte vodou a ušlapejte. Ideální je dešťovka, já jí do záhonu 120x250 cm nalila asi 180 litrů

6. Hnůj/čerstvá posekaná tráva/kuchyňský bioodpad/plevel jako zdroj dusíku (cca 5 cm). Jedno z toho nebo všechno. Vrstva by měla být taková, aby zakryla tu předchozí. Pokud chcete na jaře začít 2. nebo 3. tratí, nahraďte slámou nebo senem (místo dusíku dáte uhlík).

7. Biouhel. Stačí jen lehce posypat. Biouhel jsem kupovala zde.

8. Spodina z výkopu (cca 10 cm). Lze ji promíchat s pískem, ale nutné to není.

9. Biouhel. Opět stačí jen lehce posypat.

10. Tenké větvičky. Z listnatých stromů nebo keřů a suché, aby nezakořenili.

11. Koňský hnůj prosypaný ornicí (cca 10 cm). Případně lze použít jiné hnoje. Pokud byste dělali záhon 2. a 3. trati, hnůj nahraďte slámou, senem nebo suchým listím.

12. Ornice z výkopu (cca 5-10 cm). Můžete zamíchat i biouhel nebo popel ze dřeva.

13. Kompost (tolik, abyste byli na úrovni terénu). Já ho tehdy neměla dostatek, takže jsem na podzim nedala nic a doplnila ho až na jaře. Pokud byste dělali záhon 2. stati, kompost smíchejte s ornicí (cca 1:1). Pro 3. trať dejte jen ornici.

14. Sláma, seno nebo listí (cca 20 cm nad terén). Slouží čistě jen pro zimní ochranu, na jaře půjde pryč. Pokud budete záhon zakládat na jaře, tuto vrstvu dávat nebudete.

Vypadá to trochu děsivě, že? :D Nebudu vám mazat med kolem pusy, je to makačka. A stojí za to. Podívejte se na zrychlené video, jak jsem plnila záhon pro 1. trať.

Pokud vás při čtení nezabolelo celé tělo, ještě si můžete přečíst návod na horký kompost, který je hotový za 4 týdny. 

Galerie